čirůvka tygrovaná
Tricholoma pardinum (Pers.) Quél. 1873

Biotop

Roste vzácně v jehličnatých i smíšených lesích, zejména pod smrky (Picea),nejčastěji na vápnitých půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 50-100 (-150) mm široký, v mládí tupě kuželovitý, pak vyklenutý, nakonec až plochý se širokým tupým hrbolem, okraj dlouho podvinutý a často zprohýbaný, stříbřitě šedý až popelavě šedý, pokrytý soustřednými, šedohnědými až černohnědými šupinami, zejména na středu. Pokožka suchá, na okraji jemně plstnatá, jinak jemně vláknitá, špatně slupitelná.

Lupeny: poměrně pružné, v mládí bílé až bělavé, později se žlutozelenavým odstínem, ve stáří i slabě hnědnoucí, za vlhka někdy na ostří s vylučovanými čirými kapičkami (gutace).

Třeň: masitý, válcovitý, kyjovitý, plný, bílý až krémově bělavý, na bázi později až okrově hnědnoucí.

Dužnina: tlustá, pevně masitá, ve třeni vláknitá, bělavá, pod pokožkou klobouku našedlá, v bázi třeně nažloutlá až narezavělá, s příjemnou moučnou vůní i chutí. 

Mikroskopie: výtrusy 7,5-9 x 5-7 µm, elipsoidní až široce elipsoidní, hladké, neamyloidní, přezky v pokožce klobouku přítomny.