muchomůrka královská
Amanita regalis (Fr.) Michael 1904

Synonyma:

Agaricus muscarius var. umbrinus (Pers.) Fr. 1838, Agaricus muscarius ß regalis Fr. 1821, Amanita emilii Riel 1907, Amanita emilii Riel 1907 f. emilii, Amanita emilii f. lutetiana R. Heim 1963, Amanita muscaria var. regalis (Fr.) Sacc. 1887, Amanita muscaria var. umbrina (Pers.) Sacc. 1887, Amanita regalis (Fr.) Michael 1904 f. regalis, Amanita regalis f. umbrina (Pers.) Neville & Poumarat 2002, Amanita umbrina Pers. 1797, Amanitaria muscaria var. regalis (Fr.) E.-J. Gilbert 1941

Biotop

Roste jako mykorhizní symbiont jehličnanů, především smrků (Picea). Vyskytuje se hlavně v horských a podhorských oblastech.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: kulovitý, polokulovitý, ploše vyklenutý až plochý. Pokožka lesklá, barvy hnědé, hnědočervené až hnědookrové. Povrch pokrytý bělavými stroupky.

Lupeny: bílé, bělavé, mírně břichaté.

Třeň: válcovitý s výrazným prstenem. Okraj prstenu často se žlutavými útržky vela. Báze hlízovitá, na okraji s pásky stroupků po velu.

Dužnina: bělavá, vláknitá v klobouku jemně hnědavě nažloutlá.

Mikroskopie: Výtrusy široce elipsoidní, neamyloidní.