penízovka smrková
Strobilurus esculentus (Wulfen) Singer 1962
Synonyma:
Agaricus esculentus Wulfen, Collybia esculenta (Wulfen) P. Kumm., Collybia esculenta var. esculenta (Wulfen) P. Kumm., Marasmius esculentus (Wulfen) P. Karst., Marasmius esculentus var. esculentus (Wulfen) P. Karst., Marasmius esculentus subsp. esculentus (Wulfen) P. Karst., Marasmius conigenus subsp. esculentus (Wulfen) J. Favre, Marasmius tenacellus subsp. esculentus (Wulfen) Konrad & Maubl., Pseudohiatula esculenta (Wulfen) Singer, Pseudohiatula esculenta subsp. esculenta (Wulfen) Singer, Pseudohiatula conigena var. esculenta (Wulfen) M.M. Moser, Strobilurus esculentus var. esculentus (Wulfen) Singer, Agaricus tenacellus Fr., Pseudohiatula esculenta subsp. tenacella (Fr.) Hongo, Agaricus clavus sensu sensu Briganti (1837: tab. 5, fig. 406), Strobilurus esculentus var. griseus Métrod, Collybia tenacella sensu Lange (1937), Agaricus esculentus var. esculentus Wulfen, Agaricus esculentus var. vernalis Alb. & Schwein., Agaricus esculentus var. aquilus Fr., Agaricus esculentus var. dubius (Pers.) Fr., Agaricus dubius Pers.,
Biotop
Vyrůstá ze spadlých smrkových (Picea) šišek, obvykle alespoň z části skrytých v zemi, či ve spadaném jehličí. Roste časně z jara, příležitostně i v průběhu zimy.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: 1-3 (-4) mm široký, vyklenutý až plochý, hladký, matný, v mládí i bělavý, pak žlutavě hnědý, okrově hnědý až tmavohnědý či tmavě šedohnědý.
Lupeny: u třeně vykrojené, téměř volné, bílé až našedlé.
Třeň: válcovitý, s kořenující částí, pružný a tuhý.
Dužnina: pod pokožkou bělavá, se slabou vůní a mírnou chutí.
Mikroskopie: pokožku klobouku typu hymeniderm tvoří hruškovité buňky. Spory 4,5-7 x 2,5-4 µm, neamyloidní, cystidy (pleurocystidy, cheilocystidy, caulocystidy) tlustostěnné a často enkrustované.
Druh je typický svou jednoznačnou ekologií.
Mikro fotky a nákresy
Herbářová položka
k dispozici