čirůvka černošupinná
Tricholoma atrosquamosum Sacc. 1887

Biotop

Roste poměrně vzácně v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod buky (Fagus) a smrky (Picea), obvykle na zásaditých půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 30-90 mm široký, v mládí zvonovitý, pak sklenutý, se širokým tupým hrbolem, okraj v mládí podvinutý, suchý, v mládí černavý, brzy šedavý a soustředně pokrytý tmavošedými až černými šupinkami, na středu dlouho celistvý.

Lupeny: v mládí bělavé, brzy našedlé, s jemně zoubkatým, v dospělosti černě vločkatým ostřím.

Třeň: válcovitý, v dolní části většinou mírně rozšířený, ale se zužující se bází, s bělavým bazálním myceliem, bílý až bělavý, pokrytý drobnými černavými šupinkami, zejména v horní části.

Dužnina: pevná, bílá až bělavá, na řezu někdy slabě šednoucí, s ovocně nasládlým až slabě medovým pachem, na řezu ale moučným, a s mírnou, moučnou až slabě nahořklou chutí.

Mikroskopie: výtrusy (4-) 5-6 (-7) x 3,5-5  µm, elipsoidní až vejčité, hladké, bezbarvé, neamyloidní.

Existuje i varieta (Tricholoma atrosquamosum var. squarrulosum) či forma čirůvka černošupinná šupinkatá, která se od typické odrůdy liší tmavým, tmavošedě až černavě plstnatě vláknitým až šupinkatým třeněm a menšími výtrusy. Roste velmi vzácně, zejména pod duby (Quercus) a buky (Fagus), vzácněji i smrky (Picea) a borovicemi (Pinus).

 

---