čeština
hřib kovář žlutý
Boletus junquilleus (Quél.) Boud. 1906
Synonyma:
Neoboletus junquilleus (Quél.) Gelardi, Simonini & Vizzini, Index Fungorum 192: 1 (2014), Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 38 (1985), Boletus erythropus var. junquilleus (Quél.) J.A. Muñoz, Fungi europ. (Alassio) 2: 450 (2005), Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Krieglst., Beitr. Kenntn. Pilze Mitteleur. 7: 63 (1991), Boletus luridiformis var. junquilleus (Quél.) Knudsen, in Knudsen & Hansen, Nordic Jl Bot. 11(4): 477 (1991), Dictyopus junquilleus Quél., Compt. Rend. Assoc. Franç. Avancem. Sci. 26(2): 450 (1898) [1897], Dictyopus queletii var. junquilleus (Quél.) Bon, Docums Mycol. 15(no. 60): 38 (1985), Suillellus queletii f. junquilleus (Quél.) Klofac, in Urban & Klofac, Sydowia 67: 175-188 (2015)
Biotop
Roste vzácně, jako mykorhizní symbiont jehličnanů i listnáčů, především smrků (Picea). Preferuje vyšší polohy.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: 50-130 mm široký, v mládí polokulovitý, pak klenutý až poduškovitý, v různých odstínech žluté, někdy ažokrovožluté, při zasychání místy okrovohnědnoucí, plstnatý, později olysávající, po otlačení intenzívně modrající.
Rourky: citrónově žluté, ve stáří žlutoolivové, otlačením modrající, póry citrónově žluté až zlatožluté, v dospělosti až žlutoolivové, pomačkáním modrající.
Třeň: víceméně žlutý, pokrytý žlutými zrníčky a vločkami, na bázi někdy slabě nahnědlý. Po poranění a okamžitě modrající, po delší době až šedočernající.
Dužnina: žlutá, na řezu ihned a intenzívně modrající, s mírnou chutí.
Některými autory považován jen za varietu hřiba kováře a ne za samostatný druh.
smrčina s dubem
Herbářová položka
k dispozici
+420775208061
info@mykoweb.cz