pavučinec datlový
Cortinarius scaurus (Fr.) Fr. 1838

Biotop

Roste roztroušeně v jehličnatých lesích na kyselých půdách, především pod smrky (Picea), vzácněji i pod jedlemi (Abies) a borovicemi (Pinus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 30-80 mm v průměru, v mládí nejprve nízce kuželovitý, s podehnutým okrajem a spojený se třeněm olivově bělavou pavučinkou, později vyklenutý, se širokým středovým hrbolem, nakonec až ploše rozložený, pokožka slizká, slabě hygrofánní, šedoolivová, olivově žlutohnědá až hnědoolivová, někdy tmavohnědě žíhaná, na okraji světlejší, na temeni až tmavě hnědá, za sucha o něco světlejší.

Lupeny: husté, v mládí nápadně žlutoolivové až zelenoolivové, pak od okraje rezavohnědnoucí, v dospělosti rezavě hnědé.

Třeň: 40-80 x 5-10 mm, válcovitý až kyjovitý,dole s vroubenou hlízou, hlíza široká až 20 mm, bělavý až šedobělavý, v horní části s modrofialovými odstíny, pod nevýrazným páskem šedofialový, nesouvisle pokrytý žlutozelenými, později hnědnoucími vlákny vela.

Dužnina: bělavá, hnědavě mramorovaná, v horní části třeně nafialovělá, s nevýraznou nebo nasládle medovou vůní a mírnou chutí.

Mikroskopie: spory 9-11 (-13) x 6-8 µm, elipsoidní, hrubě bradavčité, reakce na KOH na pokožce klobouku purporově hnědá, na dužnině purpurově až vínově červená.