rezavec skořicový
Inonotus rheades (Pers.) Bondartsev & Singer 1941
Synonyma:
Hemidiscia rheades (Pers.) Lázaro Ibiza (1916)
Inodermus rheades (Pers.) Quél. (1886)
Inonotus rheades (Pers.) Bondartsev & Singer (1941)
Inonotus rheades var. cognatus (Bres.) Pegler (1964)
Inonotus rheades (Pers.) Bondartsev & Singer (1941) var. rheades
Phylloporia rheades (Pers.) Teixeira (1992)
Polyporus cognatus (Bres.) Speg. (1926)
Polyporus rheades Pers. (1825)
Polyporus rheades var. cognatus Bres. (1920)
Polyporus rheades Pers. (1825) var. rheades
Polystictus rheades (Pers.) Bigeard & H. Guill. (1913)
Xanthochrous rheades (Pers.) Pat. (1897)
Xanthochrous rheades (Pers.) Pat. (1897) subsp. rheades
Biotop
Roste vzácně výhradně na topolu osice (Populus tremula).
Klíčové makro a mikro znaky
Plodnice: jednoleté, přisedlé, s tmavým myceliovým jádrem, často srůstají do řad nebo svislých střechovitých celků.
Klobouk: v mládí hlízovité, pak polokruhovité, kopytovité, 30-140 mm, na svrchní straně s plstnatě chlupatým povrchem, stářím olysávající, bledě žlutohnědé, žlutooranžové, pak rezavé, ve stáří až červenohnédé.
Rourky: sbíhavé, hranaté, ústí (póry) mnohoúhelníkové, 2-4 na mm, při šikmém růstu protáhlé až labyrintické, v mládí nejprve žlutavě hnědé, pak okrové až rezavě hnědé.
Dužnina: v mládí poměrně měkká, šťavnatá, červenohnědá, hedvábně lesklá, vláknitá, obalující bíle skvrnité hnědé myceliové jádro.
Mikroskopie: hyfový systém monomitický, hyfy bez přezek, hyfy granulovaného jádra bledě žlutavé, 2-3 µm v průměru, jiné tmavě červenohnědé, tlustostěnné, výtrusy 5-6 x 3,5-4 µm, vejčité až široce elipsoidní.
Za jiné rezavce z rodu Inonotus. Důležitý hostitel.
Doporučená literatura k určování a články
vejčitý až široce elipsoidní, často na jedné straně vyhlazen, bledě dozlatova, 5-6 x 3,5-4 um.
Herbářová položka
není k dispozici