ryzec peprný
Lactarius piperatus (L.) Pers. 1797
Synonyma:
Agaricus piperatus L. (1753), Agaricus piperatus Scop. (1772), Agaricus piperatus var. lactescens Alb. & Schwein. (1805), Agaricus piperatus L. (1753) var. piperatus, Galorrheus piperatus (Scop.) P. Kumm. (1871), Lactarius piperatus (L.) Pers. (1797) f. piperatus, Lactarius piperatus var. amarus Gillet (1876), Lactarius piperatus (L.) Pers. (1797) var. piperatus, Lactifluus piperatus (L.) Roussel (1806)
Biotop
Roste hojně v lesích na sušších místech, pod buky (Fagus), duby (Quercus), někdy i smrky (Picea) a ostatními dřevinami.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: až 150 mm široký, s okrajem v mládí podehnutým. Pokožka v mládí bílá a ojíněná, později bělavá až světle krémová, suchem snadno rozpraskávající, suchá, matná, někdy na středu až okrová.
Lupeny: velmi husté a nízké, bělavé až krémové, poraněním rezavě hnědnoucí.
Třeň: válcovitý, suchý, bílý až krémový.
Dužnina: pevná, tvrdá, bělavá, zasycháním žloutnoucí, s velmi pačivou chutí. Mléko nehojné, bílé s velmi palčivou chutí.
Mikroskopie: výtrusy 6,5-10,5 x 5-7,5 µm, téměř kulovité až elipsoidní, žebernaté, ornamentiky 0,2 µm vysoká, s četnými spojkami.
Jediný použitelný recept je opékání na slanině a cibuli, pro jiné kuchyňské úpravy není vhodný.
Zejména za nejedlý ryzec plstnatý (Lactarius vellereus), který má řidší lupeny a plstnatý povrch klobouku, nebo za ryzec zelenající (Lactarius glaucescens), který má na otlačených místech zelenavé skvrny, mléko zasycháním šedozelenající a bradavčité výtrusy s četnými spojkami.
Doporučená literatura k určování a články
British Milkcaps Lactarius and Lactifluus (2014)-Geoffrey Kibby
Fungi Europaei 7 Lactarius Pers. (1999)-M.T. Basso
Flora Agaricina Neerlandica vol.7 (2018)-Machiel E. Noordeloos, Thomas W. Kuyper, Inge Somhorst &Else C. Vellinga Tavole di Ani
Fungi of Temperate Europe vol.1, vol.2 (2019)-Thomas Laessoe, Jens H. Petersen
Funga Nordica, 2nd edition. (2018)-H. Knudsen & J. Vesterholt (eds)
Herbářová položka
k dispozici