běločechratka hořká
Leucopaxillus gentianeus (Quél.) Kotl. 1966

Biotop

Roste vzácně v lesích, zejména v doubravách, bučinách a borech, vzácně i v kulturních smrčinách, s oblibou na humózních a zásaditých půdách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: na okraji v mládí krátce podvinutý, někdy i vroubkovaný, jemně sametově vločkatý, později lysý, krémový až světle červenohnědý, pak okrově až skořicově hnědý.

Lupeny: husté, úzké, široce připojené až vykrojené, bílé až krémové, na ostří někdy červenohnědě skvrnatějící.

Třeň: válcovitý, na bázi někdy kyjovitý, bělavý, vláknitý, po otlačení slabě hnědnoucí.

Dužnina: tuhá, bílá, se zatuchlým, moučným pachem a nahořklou až hořkou chutí.

Mikroskopie: výtrusy téměř kulovité, bradavčité, bezbarvé, amyloidní.

---