pýchavka horská
Lycoperdon nigrescens Pers. 1794

Biotop

Roste v jehličnatých a listnatých lesích, zejména ve smrčinách, méně v borech, jedlobučinách a doubravách, obvykle na kyselých půdách, v nížinném až vysokohorském stupni.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: 15-50 mm široké, hruškovité až skoro kulovité, báze plodnic jsou spojené s bílými myceliovými vlákny. Plodnice nejsou v mládí bílé ale osmahle nahnědlé, ve stáří na temeni s nevelkým otvorem.

Vnější okrovka: v mládí krémově nahnědlá, postupně tmavnoucí do až sytě tmavě hnědé, pokryta  tmavě hnědými až černohnědými ostny, které jsou na středu 2-3 mm dlouhé, seskupené (svými špičkami spojené), tvořící 4-6 četné jehlanovité nebo hvězdovité skupinky, které jsou obklopeny krátkými hrbolky stejné barvy. V blízkosti třeně jsou ostny jen 1 mm dlouhé a izolované. Po opadání ostnů zbývají mělké areoly (mělké jamky) a tak má olysalá okrovka síťovaný vzhled.

Vnitřní okrovka: hnědá, měkce papírovitá, otvírá se na temeni malým otvorem.

Teřich: v mládí pevný, postupně měknoucí, s nepříjemným svítiplynovým pachem, žlutě olivový, olivově hnědý až hnědý, po dozrání se měmí na hnědý výtrusný prach. Subgleba hnědá, s poměrně velkými komůrkami.

Mikroskopie: výtrusy kulovité, 4-5 µm v průměru, průsvitné, hnědé, s kapkou, jemně ostnité.

---