helmovka skvrnitá
Mycena maculata P. Karst. 1890,
Biotop
Roste roztroušeně, místy hojně, na mrtvém dřevě jehličnanů, zejména smrků (Picea), vzácněji i listnáčů, typicky v bohatých trsech v pozdním podzimu.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: 15-40 mm široký, v mládí kuželovitý, pak široce zvonovitý až vyklenutý, hygrofánní, jemně až výrazně prosvítavě rýhovaný, tmavě šedohnědý až šedohnědý s fialovým nádechem, na okraji obvykle světlejší, ve stáří často červenohnědě skvrnitý.
Lupeny: v mládí našedlé, šedobílé, pak nahnědlé s masovým odstínem, ve stáří někdy červenohnědě skvrnité.
Třeň: tuhý, hladký, šedohnědý, v horní části o málo světlejší, na bázi bíle plstnatý.
Dužnina: s nevýraznou vůní a mírnou, někdy slabě ředkvovou chutí.
Mikroskopie: výtrusy 7-9 x 4-6 µm, elipsoidní, hladké, tenkostěnné, bezbarvé, cheilocystidy štíhle a nepravidelně kyjovité, s dlouhými, zprohýbanými a rozvětvenými výrůstky.
Možnost záměny
Za helmovku tuhonohou (Mycena galericulata), která má okurkově-moučnou chuť a klobouk i lupeny ve stáří neskvrnatějí.
Herbářová položka
není k dispozici