• Nejedlá

štítovka huňatá
Pluteus hispidulus (Fr.) Gillet 1876

Synonyma:

Agaricus hispidulus Fr., Observ. mycol. (Havniae) 2: 97 (1818), Hyporrhodius hispidulus (Fr.) Henn., Verh. bot. Ver. Prov. Brandenb. 40: 139 (1898) [1899], Pluteus hispidulus (Fr.) Gillet, Hyménomycètes (Alençon): 391 (1876) [1878] f. hispidulus, Pluteus hispidulus f. terrestris Kühner, Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 72(3): 182 (1956), Pluteus hispidulus var. cephalocystis Schreurs, in Vellinga & Schreurs, Persoonia 12(4): 348 (1985), Pluteus hispidulus (Fr.) Gillet, Hyménomycètes (Alençon): 391 (1876) [1878] var. hispidulus

Biotop

Roste nehojně až vzácně na mrtvém dřevě listnatých stromů, zejména na buku (Fagus), dubu (Quercus) a habru (Carpinus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: velmi malý, huňatý až jemně chlupatě šupinatý, na středu hnědý až hnědočerný, směrem o kraji světlejší.

Lupeny: středně husté, zprvu bělavé, později masově růžové, ostří je stejně zbarvené jako plocha.

Třeň: bělavý až světle šedý, křehký, na bázi rozšířený, jemně vločkatý až vláknitý, s věkem olysávající.

Mikroskopie: ostří lupenu sterilní, spory cyanofilní, široce elispovité, cheilocystidy mají široký zaoblený vrchol, pokožka klobouku je z dlouhých, štíhlých hyf.

štítovka huňatá rostla na padlém kmenu buku

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 2972)

Doporučená literatura k určování a články

Aurel Dermek: Pleurot., Hohenbu., Hypsizygus, Calocybe, Lepista, Armillar., Amanita, Pluteus, Phaeolepiota, Crepidotus, Lactar.

Herbářová položka

k dispozici