hřib příživný (cizopasný)
Pseudoboletus parasiticus (Bull.) Šutara 1991

Synonyma:

Boletus parasiticus Bull. (1790)
Boletus parasiticus Bull. (1790) f. parasiticus
Boletus parasiticus f. peylii Kavina, (1925)
Boletus parasiticus Bull. (1790) var. parasiticus
Boletus parasiticus var. piperatoides J. Blum (1969)
Ceriomyces parasiticus (Bull.) Murrill (1909)
Suillus parasiticus (Bull.) Kuntze (1898)
Versipellis parasitica (Bull.) Quél. (1886)
Xerocomus parasiticus (Bull.) Quél. (1888)
Xerocomus parasiticus (Bull.) Quél. (1888) f. parasiticus
Xerocomus parasiticus f. piperatoides (J. Blum) R. Mazza (1998)

Biotop

Roste jako mykorhizní symbiont borovice (Pinus). V období fruktifikace parazituje na pestřeci obecném (Scleroderma citrinum).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 20-50 mm široký, v mládí polokulovitý, pak klenutý, okrový, kožově hnědavý, olivově hnědavý, okrově olivový, jemně plstnatý.

Rourky: v mládí bělavě žluté, světle žluté, pak olivově žluté, ve stáří nakonec okrové s olivovým nádechem, póry (ústí rourek) v mládí žlutavé jako rourky, ve stáří narezavěle hnědavé.

Třeň: v mládí jemně plstnatý, okrově nahnědlý, hnědoolivový, pak na žlutavém podkladu tmavohnědě nebo hnědoolivovově zrnitý až šupinkatý ve stáří skvrnatý, na bázi zašpičatělý a přirostlý k plodnici pestřece.

Dužnina: žlutavá, světle žlutá, v bázi třeně s rezavooranžovým odstínem, chuť i vůně nevýrazná.

Mikroskopie: výtrusy 12-18 x 4-4,5 (-5) µm, protáhle vřetenovité, hladké.