• Nejedlá

kuřátka zelenající
Ramaria abietina (Pers.) Quél. 1888

Synonyma:

Clavaria abietina Pers. (1794)
Clavaria abietina Pers. (1794) f. abietina
Clavaria abietina f. persoonii Fr. (1874)
Clavaria ochraceovirens Jungh. (1830)
Clavaria virescens Gramberg (1921)
Clavariella abietina (Pers.) J. Schröt. (1888) 
Hydnum abietinum (Pers.) Duby (1830)
Merisma abietinum (Pers.) Spreng. (1827)
Phaeoclavulina abietina (Pers.) Giachini (2011)
Ramaria ochraceovirens (Jungh.) Donk (1933)
Ramaria ochraceovirens (Jungh.) Donk (1933) var. ochraceovirens
Ramaria ochraceovirens var. parvispora K.S. Thind, Khurana & S.C. Kaushal (1984) 
Ramaria virescens (Gramberg) Henning (1927)

Biotop

Rostou roztroušeně na opadu jehličnanů, zejména na tlejícím jehličí smrků (Picea), vzácně i pod borovicemi (Pinus),jedlemi (Abies) a modříny (Larix).

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: 30-70 mm vysoké, jen 20-40 mm široké, nepravidelně rozvětvené, keříčkovité.

Třeň: štíhlý, krátký, v mládí žlutookrový, pak olivově okrový až nahnědlý s olivovým odstínem, na bázi bíle plstnatý, s bílými rhizomorfami.

Větve: válcovité nebo zploštělé, husté, 2-5 mm tlusté, větvené ve tvaru U, zakončené 2-5 bledšími zoubky, olivově nažloutlé, na vrcholu naokrovělé, ve stáří a na otlačených místech nazelenalé.

Dužnina: tuhá, ale pružná, v mládí bílá, bělavá, pak nazelenalá, s olivově hnědavým odstínem, vláknitá, se slabou vůní a mírnou až nahořklou chutí.

Mikroskopie: výtrusy (5,5-) 6,5-8,5 (-9,5) x 3-4,5 µm, kapkovité až vejčité, tupě bradavčité.

kuřátka zelenající-Ramaria abietina rostla ve smrkovém lese

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 1544)

Většinou za kuřátka nazelenalá (Ramaria apiculata), která jsou obvykle vyšší, větve mají v dospělosti červenavě hnědé, většinou zelenající jen na konečcích větvích.

Doporučená literatura k určování a články

Introduzione al genere Ramaria in Europa - P. FRANCHI & M. MARCHETTI

Herbářová položka

není k dispozici