holubinka kolčaví
Russula mustelina Fr. 1838

Biotop

Roste v jehličnatých lesích pod smrky (Picea), zejména na kyselých půdách v pahorkatinném až vysokohorském vegetačním stupni.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 50-120 (150) mm široký, pevný, masitý, v mládí téměř kulovitý až polokulovitý, pak vyklenutý, nakonec plochý až prohloubený, okraj je nerýhovaný (někdy u starých plodnic velmi krátce rýhovaný), hnědý, okrově hnědý, žlutě hnědý nebo rezavě hnědý, za sucha matný, za vlhka lesklý, lepkavý až zrosovatělý, pokožka v mládí obtížně slupitelná jen na okraji klobouku, v dospělosti asi do třetiny.

Lupeny: husté, ke třeni úzce připojené až krátce zoubkem sbíhavé, v mládí bělavé a často slzící, brzy máslové až světle krémové, pak až bledě okrové, ve stáří rezavohnědě skvrnatějící na ostří.

Třeň: válcovitý až břichatý, v mládí bílý, hrubě podélně vrásčitý, ve stáří od báze okrově až rezavě hnědnoucí.

Dužnina: tvrdá, pevná, bělavá, pod pokožkou klobouku hnědavá, na poraněných místech a stářím rezavějící nebo okrově hnědnoucí, se slabou vůní, u starých plodnic slabě slanečkovou a mírnou, oříškovou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 7-10 x 6-8 µm, vejčité až široce elipsoidní, s nízkými bradavkami, spojenými spojkami, vytvářejícími téměř úplnou síťku.