holubinka olivová
Russula olivacea (Schaeff.) Fr. 1838

Synonyma:

Agaricus alutaceus Pers. (1796)
Agaricus alutaceus var. olivaceus (Schaeff.) Krombh. (1843)
Agaricus olivaceus Schaeff. (1774)
Russula alutacea var. olivacea (Schaeff.) J.E. Lange (1926)
Russula alutacea var. roseola J.E. Lange (1926)
Russula olivacea (Schaeff.) Fr. (1838) var. olivacea
Russula olivacea var. roseola J.E. Lange ex Socha (2011)
Russula xerampelina var. alutacea Quél. (1888)

Biotop

Roste dosti hojně v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod duby (Quercus), buky (Fagus), lípami (Tilia), smrky (Picea) i jedlemi (Abies), často na vyhřátých okrajích lesů.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: mohutný, 80-180 (-200) mm široký, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý až ploše rozložený, nakonec až mělce vmáčklý, hrbolatý nebo vrásčitý, na okraji zaoblený, hladký, nerýhovaný, ale soustředně vlnkovitě nařasený, suchý, matný, sametový, barevně velmi variabilní, zbarvený v různých odstínech olivové, purpurové, vínově červené, nebo i s narůžovělými, okrovými až hnědými skvrnami a odstíny, pokožka obtížně slupitelná jen při okraji klobouku.

Lupeny: poměrně tlusté, křehké, ke třeni připojené, v mládí bělavé, brzy s citrónově žlutavým odstínem, v dospělosti žluté až okrově žluté, někdy s ostřím na okraji klobouku růžovofialově červeným.

Třeň: válcovitý až mírně kyjovitý, v mládí tvrdý a velmi pevný, jemně podélně vrásčitý, z části narůžovělý, načervenalý až nafialovělý, na bázižloutnoucí.

Dužnina: tlustá, v mládí velmi tvrdá, až do dospělosti pevná, ve stáří křehčí a drobivá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, na poraněných místech a stářím žloutnoucí až rezavohnědnoucí, s nevýraznou vůní a mírnou, nasládlou chutí.

Mikroskopie: výtrusy 8-12 x 7-10 µm, široce elipsoidní, s vysokými a většinou izolovanými bradavkami a ostny bez spojek nebo téměř bez spojek, výtrusný prach sytě tmavě žlutý (4C-4D).