holubinka ruměnná
Russula pseudointegra Arnould & Goris 1907
Synonyma:
Russula pseudointegra f. persicolor Reumaux (1996), Russula pseudointegra Arnould & Goris (1907) f. pseudointegra, Russula pseudointegra Arnould & Goris (1907) var. pseudointegra, Russula pseudointegra var. subdecolorans Reumaux (1996)
Biotop
Roste na slunných místech v listnatých lesích, na hrázích rybníků, zejména pod duby (Quercus), ale i buky (Fagus), s oblibou na světlých a travnatých stanovištích.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: 50–90 (120) mm, v mládí polokulovitý, později vyklenutý, nakonec až plochý, mělce prohloubený, často zprohýbaný, s okrajem zaobleným, hladkým, ve stáří krátce uzlinatě rýhovaný. Pokožka za sucha matná až jemně sametová, později lysá, na okraji v mládí bělavě ojíněná, slupitelná nejméně do 1/3 poloměru klobouku, červená, růžově nebo oranžově červená, vybledající do světlejších tónů červené a krémově až žlutookrově svrnatějící.
Lupeny: křehké, obvykle s několika lupénky, vidlené, žilkami propojené, v mládí bělavé, v dospělosti okrovějící až krémové, s bledším ostřím, na okraji klobouku někdy i načervenalým.
Třeň: 40–80 x 10–25 mm, nepravidelně válcovitý, v mládí pevný a plný, později houbovitě vycpaný, jemně podélně vrásčitý, bílý, v mládí nápadně bíle ojíněný, stářím a za vlhka někdy světle šednoucí.
Dužnina: nejprve tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku načervenalá, stářím šednoucí, výraznou příjemnou ovocnou vůní a nahořklou pryskyřičnou chutí, v lupenech zpočátku mírnou, později nahořklou a nakonec až palčivou.
Mikroskopie: výtrusy 7–9 x 6,5–7,5 µm, téměř kulovité, bradavčité, s nízkými bradavkami, propojenými spojkami v neúplnou síťku. Výtrusný prach je žlutý.
Možnost záměny
Doporučená literatura k určování a články
M. Sarnari (1998)-Monografia illustrata del Genere Russula in Europa vol.1
M. Sarnari (2005)-Monografia illustrata del Genere Russula in Europa vol.2
Herbářová položka
není k dispozici