čeština
bránovitec jedlový
Trichaptum abietinum (Dicks.) Ryvarden 1972
Synonyma:
Boletus abietinus Dicks. (1793), Boletus incarnatus Schumach. (1803), Boletus purpurascens Pers. (1796), Coriolus abietinus (Dicks.) Quél. (1886), Coriolus abietinus (Dicks.) Quél. (1886) var. abietinus, Coriolus abietinus var. lenzitoideus Pilát (1936), Coriolus dentiporus (Pers.) Bondartsev & Singer (1941), Hirschioporus abietinus (Dicks.) Donk (1933), Hirschioporus fuscoviolaceus f. lenzitoideus (Pilát) Bondartsev (1953), Hydnum parasiticum Pers. (1800), Microporus pusio (Sacc. & Cub.) Kuntze (1898), Physisporus caesioalbus P. Karst. (1883), Polyporus abietinus (Dicks.) Fr. (1821), Polyporus abietinus (Dicks.) Fr. (1821) f. abietinus, Polyporus abietinus f. thelephoroides D.V. Baxter (1948), Polyporus abietinus (Dicks.) Fr. (1821) var. abietinus, Polyporus abietinus var. incarnatus Pers. (1825), Polyporus abietinus var. irpiciformis Peck (1889), Polyporus dentiporus Pers. (1825), Polyporus favillaceus Berk. & M.A. Curtis (1872), Polyporus parvulus Schwein. (1832), Polystictus abietinus (Dicks.) Fr. (1886), Polystictus abietinus (Dicks.) Fr. (1886) f. abietinus, Polystictus abietinus f. resupinatus Henn. (1891), Polystictus parvulus (Schwein.) Cooke (1886), Polystictus pusio Sacc. & Cub. (1888), Poria dentipora (Pers.) Cooke (1886), Poria favillacea (Berk. & M.A. Curtis) Sacc. (1888), Trametes abietina (Dicks.) Pilát (1939), Trametes abietina (Dicks.) Pilát (1939) var. abietina
Biotop
Roste hojně po celé Evropě v jehličnatých lesích, od nížin po horské oblasti. Preferuje smrk (Picea), ale roste též na jedlích (Abies), modřínech (Larix), jalovcích (Juniperus) a borovicích (Pinus). Ryvarden uvádí i nálezy z listnatých stromů jako je bříza (Betula), buk (Fagus) a další.
Klíčové makro a mikro znaky
Plodnice: obvykle polorozlité, někdy až rozlité, okraj klobouku často zvlněný, horní povrch bělavý až šedavý, od řas někdy zelený, chlupatý, s okrajem stejně zbarveným nebo světlejším. Povrch pórů purpurový, vybledávající do okrova.
Rourky: do 2 mm vysoké, v mládí sytě fialové, pak hnědnoucí, póry jsou okrouhlá až hranaté, mnohoúhelníkovité, v dospělosti roztrhané, 3-5 na 1 mm.
Dužnina: dvouvrstevná, tmavě hnědá nad rourkami, horní vrstva je bělavá.
Mikroskopie: spory 6-7,5 x 2-2,5 µm, válcovité až mírně ledvinovité, cylindrické, zakřivené, cystidy hojné, na vrcholu enkrustované, hyfový systém dimitický.
Na spodní straně uříznuté větve smrku (Picea).
Herbářová položka
k dispozici
+420775208061
info@mykoweb.cz