• Nejedlá

tulasneovka liláková
Tulasnella violea (Quél.) Bourdot & Galzin 1909

Synonyma:

Corticium violeum (Quél.) Costantin & L.M. Dufour (1891)
Hypochnus violeus Quél. (1883) 

Biotop

Roste celoročně poměrně hojně na odumřelém dřevě jehličnanů i listnáčů, v opadu, někdy i na starých plodnicích chorošů.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: resupinátní (rozlité), pevně přirostlé k substrátu, tence voskovitě blanité až moučnaté, do 1 mm tlusté, povrch hladký, někdy nepravidelně hrbolkatý, za vlhka fialové, fialovorůžové až purpurové, za sucha světlejší, blednoucí do popelavě šedavé s fialovým nádechem až krémově růžové.

Dužnina: voskovitá, bez výrazné chuti i zápachu.

Mikroskopie: 6-10 x 5-7 µm, téměř kulovité, hladké, bezbarvé, neamyloidní, přezky nepřítomny, bazídie se (2) 4 přehrádkovanými stopečkami.

Na spodní straně tlející smrkové (Picea) větve v jehličnatém lese. 

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 6407)

Herbářová položka

k dispozici