Historie používání hub jako léčiva

březovník obecný byl používán pro své antibiotické účinky již před tisíci let

Jan Kalián

V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 3085)

Houby provázejí člověka již od pradávna. Březovník obecný a troudnatec kopytovitý byl nalezen už „ve výbavě“ mumifikované kostry „Otziho“ v Tyrolských Alpách z doby kamenné (kostra stará kolem 5300 let) a vědci tak usuzují, že již tehdejší naši prapředci znali účinky těchto hub. Jelikož tento pračlověk trpěl některými parazity, usuzuje se, že březovník obecný používal pro jeho antibiotické účinky. Zmínky o využívání hub jako léčiv nalezneme ve starém Egyptě, antice či indických védách. V Asii jsou od pradávna využívány houby jako lesklokorka lesklá či housenice čínská. Obě byly výsadou císařského dvora a běžní lidé je nesměli konzumovat, jelikož byli vázáni císařským dekretem, který povoloval konzumaci jen v císařském paláci. V Evropě a západní kultuře nebyly, pomineme-li antiku, houby příliš využívány. Ve středověké Evropě jsou houby spjaty nejvíce s čarodějnictvím, kdy ergotismus spojený s konzumací chleba se semletou paličkovicí nachovou způsoboval otravy, jejichž důsledkem bylo chování interpretované často jako projev čarodějnictví. Stejně tak proběhla řada vln těchto nákaz, kdy na tzv.„oheň sv.Antonína“ zemřely tisíce lidí. Houby jako takové byly nicméně využívány pro své léčivé účinky i v Evropě a to především v rámci lidového léčitelství. Křesťanská církev však léčitele pronásledovala, jelikož jejich léčení považovala za šarlatánství a pohanství. Houby tak zůstávaly spjaty především s magickými rituály, kde zaujímaly místo už od dávných dob a to i mimo Evropu. Aztékové s oblibou konzumovali pro své obřady lysohlávku mexickou, v Evropě pak hlavní místo zastávala muchomůrka červená. Tu konzumovali např. i Vikingové před bojem, bojovníci v transu se pak do dějin zapsali jako „berserkové“, obávaní vikingští válečníci. Na jihovýchodě Sibiře pak byla muchomůrka červená výsadou bohatých členů kmene, kteří ji konzumovali ve svých chýších, zatímco chudí a méně významní členové kmene čekali před jejich obydlími, kde pak do nádob chytali jejich moč, kterou následně pili, aby se též intoxikovali. Zmínky o využívání hub lze najít prakticky ve všech kulturách, ať již se jednalo houby, kterým byly přisuzovány účinky léčivé, či tonické, nebo o magické rituály spojené s konzumací za účelem intoxikace.  

Vědci teprve nedávno potvrdili, co prastaré kultury věděly již dávno, tedy to, že houby obsahují často jedny z nejúčinnějších léků nalezených v přírodě. Postupem let se začaly izolovat první léčivé látky z hub, penicilin, cyklosporin, krestin atd.  V současné době vědci identifikovali více než 300 druhů hub s léčivými účinky. Na rozdíl od většiny psychofarmak, účinné látky v houbách vykazují výjimečně nízkou toxicitu a to i ve velkých dávkách. Houby a zvířata mají k sobě z pohledu předků blíže než k rostlinám či bakteriím, a proto jsou houby účinné i proti řadě chorob, které napadají člověka. Právě vzhledem k tomu, že máme společné předky, vědci usuzují, že se vyvinuly v houbách obranné látky proti našim společným nepřátelům. Většina léčivých hub jsou houby saprotrofní, tedy houby, které rostou pouze na odumřelém dřevě a podílejí se na humifikaci a mineralizaci odumřelé dřevní hmoty, čímž umožňují koloběh živin. Tyto houby mají řadu konkurentů při osídlování odumřelého dřeva. Vždy se jedná o agresivnější druhy, které většinou mají rychlejší reprodukci, např. bakterie atd. Léčivé saprotrofní houby spadají do řádu vyšších hub a jejich reprodukce je mnohem složitější. Aby si dokázaly vybojovat své „místo na slunci“ musí mít ve výbavě něco speciálního, čím potřou své protivníky. Jsou to právě antibiotické substance a další, které jim pomáhají snáze kolonizovat odumřelé dřevo a likvidovat konkurenci. To vysvětluje, proč právě houby saprotrofní mají pozitivní účinky na lidský organismus např. proti bakteriím. Houby mykorhizní tyto potřeby nemají a tak jen zřídka obsahují protibakteriální látky.

Houby zažívají v posledních desetiletích obrovský boom při léčbě celé řady chorob, od těch banálních až po ty nejzávažnější. V posledních letech se k nim upíná stále více i farmaceutický průmysl a věděcké výzkumy a je jisté, že léčivé houby jsou velkým přislibem pro budoucí generace.