V jaké formě jsou léčivé houby nejvhodnější?

Na zahradě pod smrky (Picea).

Libor Hejl

V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 3728)

Konzumace léčivých hub s sebou přináší celou řadu úskalí a to zejména v otázce v jaké formě je do sebe vpravovat. Jelikož druh od druhu se liší účinnými substancemi, kterou jsou jednou ve vodě rozpustné, jindy rozpustné jen v alkoholu, někdy termostabilní, zatímco jindy termolabilní, není možné jednoznačně generalizovat, jakou metodu by měl člověk dychtící vyzkoušet houby jako medikament zvolit.

Řada druhů je nejen léčivá, ale též zároveň delikátní pro kulinářské účely. Při kulinářské úpravě je třeba však dbát na to, aby byly vařeny tak, aby nedošlo ke zničení účinných látek. Pravidla, která platí při úpravě zeleniny, platí též při úpravě hub. Je třeba využít vodu, ve které se houba vaří, jelikož polysacharidy se ve vodě rozpouštějí. Stejně tak účinné látky zůstávají v oleji, na kterém houby smažíme. Převařením pak dochází ke ztrátě termolabilních látek. Sbíráme-li houby v přírodě, nejvhodnější metodou je jejich šetrné sušení. Chorošovité houby jako je troudnatec kopytovitý není třeba nijak sušit, jejich konzistence a účinné substance se nemění v průběhu času, naopak třeba outkovku pestrou je nutné rychle nasušit, než ji napadne hmyz. Je třeba zmínit, že na rozdíl od zeleniny není vhodné připravovat z hub za syrova saláty anebo je jíst v syrovém stavu. Spolehlivě vyzkoušenými jsou jen některé druhy např. ryzec syrovinka či rosolozub huspenitý.

Osmahnutí a lehké restování zřejmě zachová více nestabilních látek než vaření. Některé zdroje uvádějí, že buněčné stěny hub jsou tuhé díky polysacharidům a jsou biologicky aktivní jen, pokud jsou předehřány, či extrahovány před konzumací. Polysacharidové komplexy jsou částečně narušeny díky aktivitě kyselin a enzymů v trávicím systému, jsou-li před pozřením tepelně zpracovány, stávají se více bioaktivními. Většina aktivních látek je sdružena v buněčných stěnách, a jsou uvolněny po 45 minutách až hodině vaření na mírném ohni. Jiné aktivní látky typu terpeny jsou rozpustné ve velmi horké vodě a jsou relativně termostabilní. Ve vodě rozpustné polysacharidy z tuhých hub jako je lesklokorka lesklá nebo outkovka pestrá nejsou při orální konzumaci tak účinné proti tumorům (např. sakromy či Ehrlichův karcinom) jako jsou účinné měkčí houby (Ikekawa, 2001). Nicméně myceliální produkty z těchto hub účinné jsou (Ghoneum, 1994, 1995, 1998, Song et al., 1995, Matsushita et al., 1998). Všeobecně se tedy doporučuje plodnice tepelně zpracovat, aby došlo k uvolnění účinných látek z buněčných stěn, jelikož v případě konzumace syrových hub nebude řada aktivních látek z houby využita. Většina z aktivních polysacharidů je rozpustná ve vodě, některé v alkoholu. Přidá-li se alkohol a výsledný roztok je pak alespoň 25%, polysacharidy se vysráží. Některé polysacharidy jsou rozpustné v alkoholu, zatímco ve vodě nikoliv, i z tohoto důvodu se považuje za vhodnou dvojí extrakce. Nevíme, jak velkou roli hrají při léčivých účincích hub vitamíny a minerální látky, nicméně minerály podporující imunity, jako např. germanium či zinek, jsou snáze přístupné pro lidský organismus po vaření. 

Je zdokumentováno jen velmi málo vedlejších účinků po konzumaci léčivých hub. Díky tomu jsou houby považovány za velice bezpečné i při dlouhodobém užívání. Většinou jsou špatné reakce organismu na houby způsobeny tím, že člověk má nedostatek enzymu pro strávení té či oné houby. Často se pak jedná o reakci na ryze nezávadné a oblíbené houby. Bylo zaznamenáno jen velice málo anafylaktických reakcí (druh alergie, přecitlivění na cizorodou bílkovinu). Z těchto důvodů se jeví být bezpečné konzumování řady druhů hub najednou. Vzhledem k tomu, že každá z hub obsahuje jiné aktivní účinné látky a zároveň má jiné účinky na organismus, doporučuje se kombinovat více druhů najednou. Jakákoliv tonika, tj. i houby, je doporučováno užívat minimálně 3 měsíce až 9 měsíců, aby bylo dosaženo posilujícího efektu.

Na trhu se můžeme setkat s celou řadou komerčních produktů, které můžeme v podstatě rozdělit na sušené plodnice, extrakty a kapsle. Kapsle jsou plněny z usušeného a práškovaného podhoubí. Extrakty vznikají extrakcí látek z mycelia ve vodě a alkoholu. Konzumace houbových produktů v prášku nebo kapsli je výhodnější než konzumace sušených plodnic, jelikož většina houbových produktů je vyrobena z podhoubí, což je potentní substance, ve které jsou účinné látky více koncentrovány. Mykologové se nicméně v dnešní době snaží kultivovat houby tak, aby i plodnice měly požadované látky. Organicky pěstované mycelium má i druhou výhodu a tou je větší naplnění hygienických norem v laboratorních podmínkách, kde jsou kultury houby izolované od jakéhokoliv napadení, organické mycelium je sterilizováno, než je dáno do kapslí atd. Konzumace hub v kapslích je také snadnější pro trávicí systém. V současné době je většina hub s léčivými účinky uměle kultivována.

Pokud se rozhodneme pro přípravu léčivého přípravku z námi nasbíraných plodnic, které nelze uplatnit v kuchyni, např. z důvodu jejich konzistence jako třeba u chorošovitých hub, pak nejvhodnější metodou je příprava dvojitého extraktu dle následujícího receptu:

Dvojitý extrakt se skládá z lihového výluhu a vodného odvaru. Zatímco lihový výluh obsahuje zejména ve vodě nerozpustné triterpeny, vodný odvar pak obsahuje především polysacharidy. Použijeme 500 ml čistého lihu. Houby rozdrtíme např. v mixéru nebo rozlámeme na malé kousíčky. Vložíme je do větší zavařovací sklenice a tu celou zalijeme lihem. Uzavřeme a uložíme na teplé tmavé místo. Necháme luhovat 4-6 týdnů a poté přefiltrujeme. Alkohol z hub vymačkáme. Vyluhovanou a vymačkanou houbovou drť vložíme do hrnce a zalijeme čtýř až pětinásobným množstvím vody. Vaříme 2 až 3 hodiny, je-li třeba doléváme vodu. Po dvou hodinách scedíme, houby vyhodíme, vývar pak dále vaříme, dokud se většina vody nevypaří a nezůstane jen silný houbový výluh. Ten necháme vystdydnout a následně jej slejeme s lihovým výluhem.