muchomůrka zelená
Amanita phalloides (Vaill. ex Fr.) Link 1833

Synonyma:

Agaricus phalloides Vaill. ex Fr. 1821, Agaricus phalloides Bull. 1792, Amanita phalloides Secr. 1833, Amanita phalloides f. citrina J.E. Lange, Amanita phalloides f. dunensis R. Heim 1963, Amanita phalloides (Vaill. ex Fr.) Link 1833 f. phalloides, Amanita phalloides f. umbrina Ferry 1911, Amanita phalloides var. alba Costantin & L.M. Dufour 1895, Amanita phalloides var. euphalloides Maire 1937, Amanita phalloides var. larroquei F. Massart & Beauvais 1975, Amanita phalloides var. larroquei F. Massart & Beauvais ex F. Massart 2004, Amanita phalloides var. moravecii Pilát 1966, Amanita phalloides (Vaill. ex Fr.) Link 1833 var. phalloides, Amanita phalloides var. pulla Killerm. 1930, Amanita phalloides var. striatula Peck 1902, Amanita phalloides var. umbrina (Ferry) Maire 1937, Amanita viridis Pers. 1797, Amanitina phalloides (Vaill. ex Fr.) E.-J. Gilbert 1941, Fungus phalloides Vaill. 1723, Venenarius phalloides (Vaill. ex Fr.) Murrill 1912

Biotop

Roste jako mykorhizní symbiont listnatých, ale také občas jehličnatých dřevin, nejčastěji pod duby (Quercus) a habry (Carpinus). Hojnější především v teplejších oblastech.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: nejprve vejčitý až polokulovitý, později ploše vyklenutý až plochý. Barvy zelenavé, olivově zelené, zelenožluté, bílé (muchomůrka zelená var. bílá). Povrch matně lesklý, vrostle vláknitý, výjimečně se zbytky vela na povrchu.

Lupeny: volné, husté, v mládí bílé, později nažloutlé.

Třeň: válcovitý, bělavý až jemně nažloutlý, opatřený prstenem. Báze vyrůstá s výrazné pochvy.

Dužnina: vláknitá, bílá, pod pokožkou klobouku žlutavě nazelenalá. Vůně jemná, příjemná, chuť nasládlá.

Mikroskopie: výtrusy 7-10 x 6-8 µm, široce elipsoidní, amyloidní, s tukovou kapkou.