hvězdák vlhkoměrný
Astraeus hygrometricus (Pers.) Morgan 1889

Biotop

Roste na xerotermních stanovištích, na písčitých až hlinitopísčitých půdách, často na okrajích skalních výchozů. Tvoří mykorhizu jak s listnáči tak s jehličnany, především s duby (Quercus) a borovicemi (Pinus).

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: nejprve kulovité, 15-35 mm široké, mělce ukryté v zemi, později rozpraskávající, přičemž vnější vrstva puká na 7-13 cípů, pak takto hvězdovitě rezevřené měří 50-100 mm. Tato vrstva (exoperidie) je hygroskopická.

Cípy jsou tvrdé, špičaté, za sucha lámavé, na svrchní straně často rozpraskané, za čerstva olivově nažloutlé až načervenalé, s bílou povrchovou blankou (po prvním dešti mizí), drobně rozpraskanou do podoby dlaždic, později tmavohnědé až černavé. Spodní strana cípů je znečištěna od substrátu, často s vlákny podhoubí. Za sucha jsou cípy svinuty do středu, za dalšího deště se opět rozevírají.

Vnitřní okrovka: téměř kulovitá ale zploštělá, blanitá, 10-30 mm, v mládí téměř bílá, síťovitá, později tmavnoucí až černající, bez krčku, přisedlá, ústí obvykle nevyvinuto, nebo jen jako malá dírka.

Mikroskopie: výtrusy 8-11 µm, kulovité, hustě bradavičnatý, s ostnitými bradavkami až 1 µm vysokými, hnědé.