spálenka skořepatá
Kretzschmaria deusta (Hoffm.) P.M.D. Martin
Synonyma:
Sphaeria deusta Hoffm., Veg. Crypt. 1: 3 (1787)
Nemania deusta (Hoffm.) Gray, Nat. Arr. Brit. Pl. (London) 1: 516 (1821)
Discosphaera deusta (Hoffm.) Dumort., Comment. bot. (Tournay): 91 (1822)
Stromatosphaeria deusta (Hoffm.) Grev., Fl. Edin.: 355 (1824)
Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev., Fl. Edin.: pl. 324, fig. 2 (1828)
Hypoxylon deustum (Hoffm.) Grev., Fl. Edin.: pl. 324, fig. 2 (1828) f. deustum
Ustulina deusta (Hoffm.) Lind, Danish Fungi (Copenhagen): 252 (1913)
Sphaeria maxima Weber, Spicil. fl. goetting.: 286 (1778)
Ustulina maxima (Weber) Wettst., Verh. zool.-bot. Ges. Wien 35: 592 (1885)
Nemania maxima (Weber) House, N.Y. St. Mus. Bull. 266: 48 (1925)
Hypoxylon ustulatum Bull., Hist. Champ. Fr. (Paris) 1: 176 (1791)
Sphaeria versipellis Tode, Fung. mecklenb. sel. (Lüneburg) 2: 55 (1791)
Sphaeria maxima Bolton, Hist. fung. Halifax, App. (Huddersfield) 3: 181 (1792)
Sphaeria deusta Schumach., Enum. pl. (Kjbenhavn) 2: 163 (1803)
Sphaeria albodeusta Wahlenb., Fl. Suecica 2: 1001 (1826)
Ustulina vulgaris Tul. & C. Tul., Select. fung. carpol. (Paris) 2: 23 (1863)
Ustulina vulgaris Tul. & C. Tul., Select. fung. carpol. (Paris) 2: 23 (1863) f. vulgaris
Ustulina vulgaris f. conidiophora Bres., Fl. Bas- et Moyen-Congo 3(3): 328 (1912)
Hypoxylon deustum f. conidiophorum (Bres.) Hendr., Publ. Inst. nat. Étude agron. Congo belge, Sér. sci. 35: 7 (1948)
Hypoxylon magnosporum Lloyd, Mycol. Writ. 6(Letter 65): 1054 (1920)
Biotop
Roste hojně na mrtvém i živém dřevu listnatých stromů, zejména buků (Fagus), ale i jilmů, jasanů, dubů a javorů, na spodcích a bázích kmenů, na kořenovém systému, pak i na mrtvých pařezech.
Klíčové makro a mikro znaky
Plodnice: vytváří víceletá stromata, v mládí jsou (na jaře) bělavá až šedá, kožovitá, s výrazným bílým okrajem, pokrytá nepohlavními výtrusy (konidie), brzy však černající, měnící se na nepravidelně zprohýbané, laločnaté, korovité plodnice, o průměru až několika decimetrů, 1-3 mm tlusté, vytrvalé, spodní plochou pevně přichycené k substrátu, pod povrchem v bílém vnitřku, s drobnými lahvovitými až baňkovitými perithecii, jejichž ústí jsou na povrchu patrná jako tečky. Staré plodnice jsou velmi trvanlivé, křehké a lámavé.
Mikroskopie: výtrusy 25-40 x 7-12 µm, vřetenovité až elipsoidní, s podélnou klíční rýhou, černé.
Herbářová položka
k dispozici