• Nejedlá

ryzec rašeliníkový
Lactarius sphagneti (Fr.) Neuhoff 1956

Synonyma:

Lactarius sphagneti (Fr.) M.M. Moser (1955), Lactarius subdulcis c sphagneti Fr. (1855)

Biotop

Roste vzácně na podmáčených místech v jehličnatých lesích, zejména pod smrky (Picea) a mezi rašeliníky na kyselých půdách ve vyšších polohách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: nejdříve vyklenutý, pak plochý, uprostřed vmáčklý s nízkým hrbolem, s podvinutým okrajem, na okraji prosvítavě čárkovaný, hladký. Pokožka na středu tmavší, kaštanově hnědočervená, k okraji světlejší, oranžově rezavá, na okraji až žlutavá, lesklá, za vlhka lepkavá.

Lupeny: husté, nejdříve krémové, pak okrové s rezavým odstínem.

Třeň: válcovitý, křehký a lámavý, suchý, oranžově rezavý až červenohnědý, brzy dutý.

Dužnina: křehká, krémová až okrová, s rezavým odstínem, s mírnou chutí. Mléko bílé až vodnaté, zpočátku mírné chuti, později trpké.

Mikroskopie: výtrusy 6,5 -9 x 5-7,5 µm, téměř kulovité až široce elipsoidní, síťnaté, ornamentika vysoká 0,8-1,5 µm, tvořící víceméně kompletní síť, silně amyloidní.

Výtrusný prach bledě krémový.

 

ryzec rašeliníkový rostl u potůčku v jehličnatém lese

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 2696)