masovka hvězdovýtrusá
Octaviania asterosperma Vittad. 1831

Biotop

Roste roztroušeně pod povrchem půdy v listnatých a smíšených lesích, zejména v bučinách, jedlobučinách a dubohabřinách.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: značně proměnlivé, oválné, hlízovité, v mládí vzácně téměř kulovité, většinou zploštělé, až 30 mm široké a 40 mm dlouhé, s bílými provazci u báze, za čerstva bílé, jinak bělavě narůžovělé, na místech, kde se vzájemně dotýkají nebo se vystavují vzduchu jsou růžovo-červené až vínově červená, někdy i modrozelenavými skvrnami, později špinavě bělavé až hnědavé, matně šedohnědavé, někdy až téměř černohnědé, povrch hladký, na zralých exemplářích plstěný.

Teřich: pružný, měkký, mokrý a „šťavnatý“, někdy ronící latex, v mládí nejdříve bělavý, nažloutle bílý, zráním poté nažloutlý, narůžověle hnědavý a nakonec v dospělosti šedohnědé až tmavě hnědý, někdy i s olivově zelenkavým odstínem, na řezu mramorovaný s bílými mezistěnami, které se liší tloušťkou, gleba komůrek nepravidelného tvaru, vzácně kulaté, elipsoidní nebo protáhlé, mezistěny ve stáří až špinavě našedlé.

Peridium: 0,1-0,2 mm tlusté, jednovrstvé, bílé, načervenalé až vínově načervenalé, sterilní báze většinou u zralých plodnic nápadná, někdy až ve tvaru velmi krátké stopky.

Mikroskopie: Bazídie s 1-4 sterigmaty, bez bazální svorky, 21-28 x 10-15 μm. Spory 13-18 μm (včetně ornamentiky), elipsoidní až téměř kulovité, v mládí bezbarvé, pak nažloutlé, žlutavé, nakonec až žlutohnědé, s dextrinoidní stěnou, ornamentované, hustě pokryté kuželovitými bradavkami a ostny s ostrými i tupými hroty, až 1,2-4 μm vysokými. 

---