• Nejedlá

ouško hnědé
Otidea bufonia (Pers.) Boud. 1907

Synonyma:

Peziza bufonia Pers., Aleuria bufonia (Pers.) Quél., Geopyxis bufonia (Pers.) Sacc., Peziza pseudobadia Cooke, Aleuria pseudobadia (Cooke) Gillet, Geopyxis pseudobadia (Cooke) Sacc., Acetabula leucomelaena var. pseudobadia (Cooke) Boud.

Biotop

Roste v detritu pod listnatými dřevinami, hlavně duby (Quercus). Preferuje vápenité a bazické půdy.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: ouškovité, bočně rozčísnuté. Hymenofor hnědý, hnědookrový, kaštanově hnědý. Vnější neplodná strana šedavá ojíněná, ojínění s nádechem modravé barvy. Třeň většinou nevýrazný, světlejší.

Mikroskopie: výtrusy 12-14 × 5,5-6,5 µm, fusiformní se zaoblenými konci (nebo ve tvaru lodi), víčka vřecek neamyloidní.

Mikro fotky a nákresy

na okraji cesty v dubohabřině s modřínem (Larix)

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 1217)