• Nejedlá

štítovka Thomsonova
Pluteus thomsonii (Berk. & Broome) Dennis 1948

Synonyma:

Agaricus thomsonii Berk. & Broome  (1876)
Entoloma thomsonii (Berk. & Broome) Sacc. (1887)
Pluteus cinereus Quél. (1884)
Pluteus cinereus Quél. (1884) f. cinereus
Pluteus cinereus f. evenosus Kühner (1956)
Pluteus cinereus Quél. (1884) var. cinereus
Pluteus cinereus var. venosus Vacek (1950)
Pluteus thomsonii f. evenosus (Kühner) Wuilb. (1986)
Pluteus thomsonii (Berk. & Broome) Dennis (1948)  f. thomsonii
Pluteus thomsonii (Berk. & Broome) Dennis (1948) var. thomsonii

Biotop

Roste poměrně vzácně na tlejícím dřevu listnáčů nebo zdánlivě ze země ze dřeva ukrytého pod povrchem, na dřevní štěpce pod křovinami, zejména na dřevě buků (Fagus), ale i javorů (Acer), olší (Alnus) a dubů (Quercus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 15-40 mm široký, v mládí kuželovitý, polokulovitý, pak až vyklenutý, plochý, často s hrbolem, tmavě hnědošedý, hygrofánní, za vlhka až černohnědý, za sucha oříškově hnědý, na povrchu s výraznými síťnatými, světlými a průhlednými žilkami, okraj prosvítavě čárkovaný. 

Lupeny: v mládí bílé až bělavé, v dospělosti růžové až masově růžové od dozrávajících výtrusů.

Třeň: válcovitý, na bázi někdy mírně rozšířený, bělavý, našedlý až šedý, jemně podélně rýhovaný a hustě pokrytý světlými, šedobílými vločkami.

Dužnina: bělavá, za vlhka našedlá, s nevýraznou vůní a mírnou chutí.

Mikroskopie: výtrusy (5,5-) 6-8 (-9) x 5-7 (-7,5) µm, široce elipsoidní, cheilocystidy na vrcholu s nápadně dlouhým a úzkým výrůstkem, pokožka klobouku z nadmutých i protáhlých buněk.

štítovka Thomsonova rostla na padlém kmenu buku

Tomáš Chaluš
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 2999)

Doporučená literatura k určování a články

Aurel Dermek: Pleurot., Hohenbu., Hypsizygus, Calocybe, Lepista, Armillar., Amanita, Pluteus, Phaeolepiota, Crepidotus, Lactar.

Herbářová položka

k dispozici