holubinka osmahlá
Russula adusta (Pers.) Fr. 1838

Biotop

Roste nehojně v jehličnatých lesích, obvykle pod borovicemi (Pinus), s oblibou na písčitých a kyselých půdách ve středních a vyšších polohách.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 50–120 mm  široký, tvrdý, tlustě masitý, v mládí vyklenutý, později ploše rozprostřený, nakonec široce prohloubený až skoro nálevkovitý, s podvinutým a často zprohýbaným okrajem, v dospělosti až zvlněným, za sucha lysý, hladký nebo jemně zdrsnělý, za vlhka lesklý a lepkavý, v mládí špinavě bělavý, brzy šedohnědý, umbrově hnědý, ve stáří okrově hnědý až téměř černohnědý.  

Lupeny: 5–15 mm vysoké, křehké, často s četnými lupénky, ke třeni připojené nebo úzce připojené, v mládí bělavé, později smetanové až světle šedookrové, od ostří hnědnoucí.

Třeň: válcovitý nebo kyjovitý, často krátký a masivní, tvrdý a pevný, v dolní části brázditý, v mládí nejprve bělavý, později od báze šedohnědnoucí.

Dužnina: velmi tuhá, masitá, bělavá, při poranění pomalu šedohnědnoucí, po několika hodinách černající, se zatuchle ředkvovým pachem a mírnou chutí.

Výtrusy: 7–10 x 6–8 µm, široce vejčité až elipsoidní, drobně a nízce bradavčité, bradavky propojené spojkami, vytvářející někdy téměř úplnou síťku, výtrusný prach bílý.

Makrochemické reakce:

FeSO₄- šedorůžová, nakonec šedozelená

Guajak roztok- středně intenzivně modrá