holubinka hřebílkatá
Russula amoenolens Romagn. 1952

Biotop

Roste nepříliš hojně v listnatých lesích, parcích a alejích, obvykle na jejich okrajích, podél cest, zejména pod duby (Quercus), vzácně i pod jehličnany (Pinus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 30-60 (-90) mm široký, v mládí polokulovitý, pak vyklenutý, na okraji podvinutý, nakonec až ploše rozložený a na středu vmáčklý, tence až středně masitý, okraj ztenčený až ostrý, v mládí hladký, brzy dlouze výrazně paprsčitě rýhovaný, lesklý, po dešti mírně slizký, olivově hnědý, šedohnědý až černohnědý, obvykle s tmavším středem, někdy i vybledlý a světlý, vzácně (u albinotických forem) slonovinově bělavý. Pokožka slupitelná do poloviny poloměru klobouku.

Lupeny: křehké, úzce připojené, někdy vidlené, v mládí bělavé, pak smetanové, s hnědnoucím ostřím, ve stáří až šedohnědnoucí.

Třeň: válcovitý, křehký, lesklý, v mládí bělavý, pak našedlý, ve stáří i okrově hnědnoucí a komůrkatě dutý.

Dužnina: v mládí poměrně pevná, ale křehká, bílá, pak našedlá, v dospělosti měkčí, se zpočátku mírnou, po chvilce palčivou chutí a pachem po plísňovém sýru camembert nebo jako ryzec syrovinka.

Mikroskopie: výtrusy 7,5-12 x 6,5-8,5 µm, se středně vysokou ornamentikou, bradavky propojené spojkami, někdy vytvářejí neúplnou síťku.

Makrochemické reakce:

FeSO₄ - světle až středně sytě růžová

Guajak roztok - rychle intenzívně modrá 

KOH 10 % - světle nažloutlá až světle žlutavookrová

Fenol: vínově hnědá

Anilin: negativní až slabě nažloutlá 

Benzidin: rychle sytě modrá, pak hnědošedá až černohnědá

---