holubinka černonachová
Russula atropurpurea (Krombh.) Britzelm.

Biotop

Roste hojně v listnatých a smíšených lesích pod duby (Quercus), v jehličnatých pod borovicemi (Pinus), vzácněji ve smrčinách (Picea).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 50–120 mm široký, masitý, v mládí polokulovitý až vyklenutý, s podehnutým a hladkým okrajem, později ploše rozložený, na středu prohloubený, ve stáří až nálevkovitý, krátce a nevýrazně rýhovaný, velmi barevně proměnlivý, v různých odstínech červené, purpurové a fialové, typicky purpurově až vínově červený, na středu tmavší, někdy téměř až černý, vzácněji rozmytě okrovožlutý nebo žlutozelený. Pokožka je za sucha matná, za vlhka slizká a lepkavá, slupitelná asi do 1/2 poloměru klobouku.

Lupeny: křehké, krátce připojené ke třeni, někdy větvené, jemně žilkami propojené, v mládí bílé až bělavé, později smetanové až máslově nažloutlé, v dospělosti často rezavě skvrnatějící.

Třeň: válcovitý nebo kyjovitý, v mládí tvrdý, pevný a plný, později houbovitě vycpaný, v dospělosti podélně vrásčitý, bílý, ve stáří od báze mírně rezavějící nebo šednoucí.

Dužnina: v mládí nejprve tvrdá, tuhá, později houbovitá, bílá, pod pokožkou klobouku narůžovělá, načervenalá nebo nafialovělá, při zasychání a na poraněných místech hnědnoucí až rezavějící, s nenápadnou nebo slabě nakysle ovocnou vůní, chuť mírně palčivá, zejména v lupenech, ve třeni téměř až mírná.

Mikroskopie: výtrusy 6,5-9 x 5,5-7,5 µm, elipsoidní až vejčité, s hustými bradavkami, vysokými až 0,7 µm, propojenými spojkami vytvářejícími někdy téměř úplnou síťku. Výtrusný prach je bílý až bělavý.