holubinka hlínožlutá
Russula ochroleuca Fr. 1838
Synonyma:
Agaricus ochroleucus Pers., Syn. meth. fung. (Göttingen) 2: 443 (1801), Russula citrina Gillet, Revue mycol., Toulouse 3(no. 11): 5 (1881), Russula citrina Gillet, Revue mycol., Toulouse 3(no. 11): 5 (1881) f. citrina, Russula citrina f. separata Singer, Bull. trimest. Soc. mycol. Fr. 54: 136 (1938), Russula citrina f. umbonata Britzelm., Botan. Centralbl. 54(4): 100 (1893), Russula citrina Gillet, Revue mycol., Toulouse 3(no. 11): 5 (1881) var. citrina, Russula citrina var. rufescens Mornand & Bon, Bulletin de la Société d'Études Scientifiques de l'Anjou 12: 40 (1986), Russula fingibilis Britzelm., Ber. naturhist. Augsburg 28: 140 (1885), Russula granulosa Cooke, Grevillea 17(no. 82): 40 (1888), Russula ochroleuca var. fingibilis (Britzelm.) Singer, Z. Pilzk., N.F. 2(1): 6 (1923), Russula ochroleuca var. frondosaria Horniček, C.C.H. 53(1): 8 (1976), Russula ochroleuca var. granulosa (Cooke) Rea, Brit. basidiomyc. (Cambridge): 466 (1922), Russula ochroleuca Fr., Epicr. syst. mycol. (Upsaliae): 358 (1838) [1836-1838] var. ochroleuca
Biotop
Roste hojně ve smrčinách pod smrky (Picea), ale i pod buky (Fagus) a borovicemi (Pinus), zejména na kyselých půdách.
Klíčové makro a mikro znaky
Klobouk: masitý, žlutý až žlutookrový, někdy s s olivovým nádechem, s okrajem dlouho podehnutým, hladký, v dospělosti krátce. Pokožka je za sucha hladká, matná, za vlhka lepkavá a lesklá.
Lupeny: křehké, řídké, bělavé, později bělavě krémové, ve stáří někdy okrovorezavě skvrnatějící.
Třeň: jemně podélně vrásčitý, nejdříve bílý až bělavý, později od báze žloutnoucí nebo okrově hnědnoucí.
Dužnina: bílá, při poranění a ve stáří okrovějící až rezavějící, za vlhka šednoucí, s nevýrazným pachem a s mírně palčivou či kořenitou chutí.
Doporučená literatura k určování a články
M. Sarnari (1998)-Monografia illustrata del Genere Russula in Europa vol.1
M. Sarnari (2005)-Monografia illustrata del Genere Russula in Europa vol.2
Herbářová položka
není k dispozici