holubinka páchnoucí (zápašná)
Russula subfoetens W.G. Sm. 1873

Biotop

Roste hojně v listnatých lesích, zejména pod duby (Quercus), břízami (Betula) a buky (Fagus).

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: v mládí nejprve kulovitý, později vyklenutý, plochý až mělce vmáčklý, masitý, na okraji podehnutý, ve stáří na okraji výrazně rýhovaný, za vlhka mírně slizký, žlutohnědý, rezavě okrový, na středu hnědookrový. Pokožka do třetiny slupitelná.

Lupeny: dosti husté, nejdříve bělavé, později máslové až krémové, ve stáří s hnědorezavými skvrnami. 

Třeň: v mládí tuhý a plný, později komůrkatě dutý, bílý, později  odspodu hnědnoucí. 

Dužnina: tuhá, tlustě masitá, bělavá, později žloutnoucí, s podobným ale slabším pachem jako holubinka smrdutá, olejovitý navíc se slabým ovocným pachem, v lupenech palčivá, jinak slabě palčivá až mírná.

Mikroskopie: výtrusy 6,5‑11 x 5,5‑8,5 µm, vejčité až široce elipsoidní, s tupými bradavkami a ostny. Výtrusný prach smetanový.