pestřec prášivkovitý
Scleroderma bovista Fr. 1829

Biotop

Roste hojně ve světlých listnatých i jehličnatých lesích, ve stromořadích, křovinách, zahradách, v parcích, na okrajích lesních cest.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: nepravidelně kulovité, vejčité až hlízovité, 20-70 mm široké, nadzemní, s nerovným povrchem, s nevýrazným třeněm.

Třeň: krátký, 10-30 mm dlouhý, zanořený v zemi, podélně brázditý, na bázi s hustým svazkem myceliových vláken (podhoubí).

Okrovka: měkká, tenká, v mládí pružná, tence kožovitá, za sucha křehká, světle žlutě nahnědlá až šedohnědá, někdy s načervenalými odstíny, na temeni obvykle tmavší, hladká, v dospělosti políčkovitě pokrytá drobnými, přitisklými, tmavě hnědými šupinkami. 

Teřich: v mládí bílý až bělavý, později černý s purpurovým nebo fialovým odstínem, žlutobíle žilnatý, v době zralosti se rozpadající v šedohnědý až olivově hnědý výtrusný prach.

Mikroskopie: výtrusy 10-14 µm, kulovité, s 1-2 µm vysokými, síťnatě uspořádanými žebry, hnědé.