• Nejedlá

plstnatec tlustoostný
Spongipellis pachyodon (Pers.) Kotl. & Pouzar 1965

Synonyma:

Hydnum pachyodon Pers. (1825), Irpex crassitatus Lloyd (1920), Irpex crassus Berk. & M.A. Curtis (1849), Irpex mollis Berk. & M.A. Curtis (1849), Irpex pachyodon (Pers.) Quél. (1888), Irpex pachyodon (Pers.) Quél. (1888) var. pachyodon, Irpex pachyodon var. trametea Bourdot & Galzin (1925), Irpiciporus mollis (Berk. & M.A. Curtis) Murrill (1905), Irpiciporus pachyodon (Pers.) Kotl. & Pouzar (1957), Lenzites pachyodon (Pers.) Pat. (1900), Radulomyces pachyodon (Pers.) M.P. Christ. (1960), Sistotrema pachyodon (Pers.) Fr. (1838),Xylodon crassus (Berk. & M.A. Curtis) Kuntze (1898), Xylodon mollis (Berk. & M.A. Curtis) Kuntze (1898), Sarcodontia pachyodon (2001)

Biotop

Roste vzácně na mrtvých (vzácně i živých) ležících kmenech či tlustých větvích listnatých stromů, zejména dubů (Quercus). Za příznivých klimatickým podmínek roste po celý rok.

Klíčové makro a mikro znaky

Plodnice: jednoleté, částečně rozlité, na horním okraji odstávající nebo kloboukaté, často v rozsáhlých srostlicích.

Klobouk: v mládí bílé až bělavé, nahoře na povrchu plstnaté, později olysávající a okrovějící, zadní stranou přirůstající k substrátu, 30-70 mm široké, postupně srůstající do řad (méně často i střechovitě).

Hymenofor: tvořen nápadnými hustými ostny nebo výrazně potrhaný, se zploštělými zoubky či ploténkami, v mládí bílý až bělavý, později krémový, okrovějící, žlutookrový, ve stáří nakonec až místy rezavookrový. Ostny 3-30 mm dlouhé a 0,5-2 mm široké, na konci špičaté. 

Dužnina: bílá až bělavá, za čerstva měkká, chuť nevýrazná, po delší době slabě nakyslá, vůně nevýrazná.

Mikroskopie: hyfový system monomitický, generativní hyfy s přezkami, cystidy nepřítomny, výtrusy 6-7,5 x 5-5,5 um, téměř kulovité, hyalinní, hladké.

Na poraženém kmenu dubu červeného (Quercus rubra).

Libor Hejl
V případě zájmu o zakoupení fotografie nás prosím kontaktujte (ID: 4173)

Herbářová položka

k dispozici