kyjovenka plavá
Trichoderma alutaceum Jaklitsch 2011
Synonyma:
Cordyceps alutacea (Pers.) Quél. (1875)
Hypocrea alutacea (Pers.) Ces. & De Not. (1863)
Podocrea alutacea (Pers.) Lindau (1897)
Podostroma alutaceum (Pers.) G.F. Atk. (1905)
Sphaeria alutacea Pers. (1797)
Sphaeria clavata Sowerby (1799)
Xylaria alutacea (Pers.) Gray (1821)
Biotop
Roste velmi vzácně na tlejících větvičkách listnáčů i jehličnanů ukrytých v půdě nebo na starém jehličí.
Klíčové makro a mikro znaky
Plodnice: 20-60 mm vysoké, obvykle kyjovité, rozdělené na horní plodnou část a neplodný třeň. Plodná horní část stromata bývá někdy mírně zploštělá, v mládí bělavá, krémová až žlutavá, později okrová, někdy s oranžovým odstínem, nakonec červenohnědá až tmavohnědá, drobně oranžovohnědě tečkovaná od ústí perithecií.
Perithecia: do 0,4 x 0,3 mm velká, téměř kulovitá, ukrytá v pletivu plodné části a na povrch vystupují ve formě kruhových ústí o průměru do 0,15 mm (viditelné jako tmavé tečky).
Třeň: stopka téměř válcovitá, někdy prohnutá, v mládí bělavá, otrubičnatá, později nažloutlá až žlutavá a sametová, tvoří asi 2/3 plodnice.
Dužnina: poměrně pevná, ale pružná, bílá, v horní části slabě nahnědlá, bez vůně a s neutrální chutí.
Mikroskopie: výtrusy dvoubuněčné, rozpadající se na 2 buňky o rozměrech 3-5 x 3-4 µm, elipsoidní až téměř kulovité, jemně zrnité, hyalinní, vřecka válcovitá, (45-) 70-90 (-110) x (2-) 2,5-4,5 (-5,5) µm, 16-sporické, parafýzy nepřítomny.
Možnost záměny
Za velmi podobnou kyjovenku (Podostroma leucopus), která parazituje na lopatičce kyjovité (Spathularia flavida).
Herbářová položka
k dispozici