hřib zlatokořenný
Xerocomus chrysonemus A.E. Hills & A.F.S. Taylor 2006

Biotop

Roste v teplomilných listnatých lesích, zejména pod duby (Quercus), preferuje bazické půdy.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: 25-50 (-70) mm široký, v mládí téměř polokulovitý, pak vyklenutý až poduškovitý, suchý, matný, v mládí plstnatý, stářím olysávající, barevně proměnlivý, hnědavý, olivově hnědý, olivový, za sucha se žlutookrovými odstíny, na otlačeným místech hnědnoucí. Podpovrchová vrstva dužniny červenohnědá až hnědavá.

Rourky: do 10 mm vysoké, v mládí živě žluté, později bledší se zelenavým nádechem, póry 1-2 mm velké, okrouhlé, ve stáří hranaté, zlatožluté, žluté, po poranění velmi pomalu slabě hnědnoucí.

Třeň: válcovitý, na bázi zúžený, v mládí jasně žlutý, pak matně žlutý, v dospělosti pokrytý drobnými červenohnědavými skvrnkami, někdy s náznakem neúplné síťky. Na bázi obalený žlutavou až žlutou plstí, bazální mycelium je zlatožluté.

Dužnina: bělavá až slabě nažloutlá, v klobouku až bledě žlutá, v dolní části třeně žlutá, na řezu obvykle neměnná, někdy ale nad rourkami a na bázi třeně slabě modrající, s mírnou chutí a nevýraznou vůní.

Mikroskopie: výtrusy 9-13 x 4-6 µm, elipsoidní až elipsoidně vřetenovité, se suprahilární depresí, hladké, bazidie tetrasporické, 32-54 x 10-14 µm, kyjovité, přezky nepřítomny.