• Nejedlá

holubinka hřebínkatá
Russula pectinatoides Peck 1907

Synonyma:

Russula consobrina var. pectinatoides (Peck) Singer (1926), Russula pectinata subsp. pectinatoides (Peck) Bohus & Babos (1960), Russula pectinatoides f. amarescens Romagn. (1962), Russula pectinatoides f. dimorphocystis Romagn. (1967), Russula pectinatoides Peck (1907) f. pectinatoides, Russula pectinatoides Peck (1907) var. pectinatoides, Russula pectinatoides var. pseudoamoenolens Romagn. (1962), Russula pectinatoides var. pseudoconsobrina Romagn. (1962)

Biotop

Roste v listnatých a smíšených lesích, alejích, parcích, velmi často na jejich okrajích a podél cest.

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: v mládí téměř polokulovitý, brzy vyklenutý, s podehnutým okrajem, později až plochý s prohloubeným středem, tence až středně masitý, s ostrým okrajem, v mládí hladký, pak dlouze výrazně brázditě rýhovaný, okrovohnědý, světle hnědavošedý, na okraji světlejší, až žlutookrový, za sucha matný, za vlhka lepkavý a lesklý.

Lupeny: v mládí husté, pak prořídlé, tenké, úzce připojené, vidlené, spojené navzájem žilkami, v mládí bělavé, pak smetanové, na poraněných místech hnědovorezavějící.

Třeň: válcovitý až mírně kyjovitý, v mládí plný a pevný, pak houbovitě vycpaný, jemně vrásčitý, bělavý, někdy na bázi rezavookrově načervenalý.

Dužnina: v mládí poměrně pevná, bílá, brzy křehká, šedavá až šedavookrová, někdy s rezavým odstínem, s nepříjemným ovocně nakyslým pachem a mírnou až nahořklou chutí, občas v lupenech mírně palčivou.

Mikroskopie: výtrusy 6,5-8,5 x 5-6,5 µm, vejčité, bradavčité a s kuželovitými ostny, vysokými cca 1 µm, občas spojenými hřebínky.

Makrochemické reakce:

FeSO4 - světle narůžovělá

Guajak roztok - modrá

KOH 10 % - slabě nažloutlá

Anilin - slabě světle nažloutlá

Fenol: vínově hnědá