holubinka černobílá
Russula albonigra (Krombh.) Fr. 1874

Biotop

Roste vzácně v lesích, zejména pod buky (Fagus) a břízami (Betula), vzácně i pod smrky (Picea), spíše na kyselých půdách. 

Klíčové makro a mikro znaky

Klobouk: na okraji podehnutý, ztenčený a hladký, nerýhovaný, tvrdý, masitý, v mládí bělavě šedý, brzy pak skvrnatě šedohnědý, v dospělosti černohnědý až černý. Pokožka suchá, jemně sametově plstnatá, za vlhka lepkavá, špatně slupitelná, max. 1-2 cm od okraje.

Lupeny: v mládí bílé, tuhé, křehké a husté, později prořídlé, s četnými lupénky, po poranění a ve stáří černající.

Třeň: hladký, nahoře slabě ojíněný, v mládí nejprve bílý, pak odspodu hnědočernající, nakonec celý hnědočerný.

Dužnina: bílá, bělavá, pak šedá, nakonec černá, na řezu a po poranění černající, někdy s fialovým odstínem, nejprve s mírnou, po chvíli mentolovou chutí, vzácně i nahořklou, pach nevýrazný nebo slabě ovocný.

Mikroskopie: výtrusy 7-9 x 6-7,5 µm, téměř kulovité až vejčité až široce elipsoidní, jemně bradavčité, s velmi jemnými spojkami, tvořícími téměř úplnou síť.

Makrochemické reakce: 

FeSO₄  - růžová

guajak - modrá

fenol - narezavělá, pak až černá